V této epizodě bych rád navázal na předchozí pojednání o konspiračních teoriích. Domnívám se totiž, že lidé opět pod vlivem emocí poněkud iracionálně ignorují určité velmi jednoduché a reálné vysvětlení jevů, které mohou v mnoha případech mylně připisovat nějaké konspirační teorii.
Zjednodušování
Velmi problematickým faktorem, který může lehce způsobit, že lidé rychle propadnou konspirační teorii, je snaha vše redukovat, zjednodušovat. Lidská mysl je schopna se v určitých chvílích vybičovat k neuvěřitelným výkonům, pojmout a zpracovat obrovské množství informací nějakým inovativním způsobem. Avšak to je celkem nárazová a vyčerpávající aktivita. Mnoho lidí toho ani není schopno, protože na to prostě hlavu nemají. To je v pořádku, každý má jiné přednosti. Na druhou stranu lidé celý život vědomě usilují o zjednodušení si života a v běžném režimu nemají rádi vynakládání přílišného úsilí na pochopení složitých a super složitých problémů. Co se tedy stává?
Takový člověk není dostatečně trpělivý a snaživý a první logická, ale povrchní možnost pro vysvětlení složitého jevu, ho zaujme a on ji akceptuje – no vždyť je logická, nějak tam něco zdánlivě zapadá, jakýpak cavyky s tim! Je to tak a hotovo. Přesně z tohoto důvodu vznikají konspirační teorie (ne všechny, na to pozor!), ale mnoho. A stejně tak rychle a úspěšně se i šíří. Někdy to člověku trvá pouze pár minut, aby vše zvážil, akceptoval a poslal to dál – viz “rychle to sdílejte, než to smažou!” 😱😂. Opět zde hrají roli emoce, protože sdílení probíhá většinou ve stavu určité nervové excitace (pohoršení, rozčilení, šok z představy, že by to tak mohlo být, znechucení, vystrašení a kolegiální snaha varovat ostatní).
Kdyby se tím daným tématem ten člověk seriozně zabýval – například několik hodin nebo i dnů a dělal si rešerši, uvažoval logicky po tom co se uklidní, tak by většinou nalezl nějaké nesrovnalosti, které pravděpodobnost onoho sugestivního, zdánlivě logického závěru dramaticky snižují. Kdo má ale dneska na takové rozjímání a analýzy čas? Vše se dnes odehrává rychle – data létají po informační dálnici optickými kabely rychlostí světla a lidé mají tendence se k těm rychlostem snad přibližovat i rychlostí, s jakou dělají různá rozhodnutí. O světovém spiknutí nebo jiné konspiraci rozhodnou rychleji, než když v supermarketu vybírají, jaký typ pečiva si koupí. Jakmile konspirační teorii nějak posvětí, tak vyvstává další problém z kategorie psychologických – ubránit svůj názor.
Boj s egem
Spousta lidí neumí přiznat chybu. Vzít něco zpátky? Jen přes moji mrtvolu! Takže většinou své původní konspiračně laděné stanovisko mají tendence bránit, aby se neukázalo, že pochybili a jsou tak trochu za blbce. Neuvědomují si, že setrváváním na pozici vyloženě hloupé KT, jsou považování oponentem za blbce zrovna tak, ale zde jde spíš o vlastní sebeposuzování – čili schopnost nazvání sebe sama blbcem. Tradiční hra s egem. Když však člověk získá nadhled, naučí sám sobě přiznávat, že se občas může mýlit, unáhlovat nebo se může rozhodovat za nekompletních či mylných informací a jediné, co občas dává smysl, je MYŠLENKOVÝ ROLLBACK a začít znova, tak má z poloviny vyhráno. Potom když ten moment přijde, tak už na tuto situaci vědomě připravený rozum přebije ego a výsledkem jsou podstatně racionálnější reakce. Kdo to ale umí? No tak já samozřejmě, ale kdo dál? 😄
Alternativní vysvětlení
Když si vezmeme jako příklad právě COVID pandemii a celé to celosvětové šílenství, tak tu máme hned několik více či méně bláznivých konspiračních teoriích. Například cosi s WHO a redukcí obyvatelstva. Jeden pán zase do televize z náměstí říkal “Myslím si, že je to biologická zbraň“, ale jaksi nebyl schopen tu teorii nějak logicky rozvést, podpořit nad rámec své dojmologie 🙃🤷♂️ Zmiňoval Američany, bohaté rodiny, boje o nerostné suroviny, ale pořád tam chyběla logika. Každopádně v mých očích ten člověk nesklidil žádný výsměch a urážky, já jsem ho litoval – přesně o tomto jsem psal v předchozím díle. Ten pán ztratil iluze, jevil se mi jako zklamaný a zlomený člověk. V jeho očích zlo vyhrává. Určitě má nějaký víceméně racionální důvod, proč přemýšlí takto a dochází už k poněkud méně racionálním závěrům. Když vidíme, jak diletantsky se naše elity chovají k vlastním spoluobčanům a že hrajeme částečně i podle nesmyslných notiček z WHO, tak ani seberacionálněji uvažující člověk, jako já, nemůže těmto lidem spílat. Naopak bych jim měl pomoci ukázat ono alternativní vysvětlení a nahlodat jejich myšlení stylem: “Hlavu vzhůru, tak zlé to ještě není, kámo!“.
Velkou roli zde hraje právě ten fakt, že tito lidé jsou terčem posměchu, místo aby je ostatní ujistili, že by nic takového na území ČR nedopustili. Taková forma komunikace by byla daleko prospěšnější. Bohužel lidé jdou hned do sebe a začnou se verbálně rubat hlava nehlava. Kdyby vědci z AV ve spolupráci s vakcinology, imunology z Česka udělali nějaká zásadní prohlášení, kterým by defakto vzali hrozbu konspirační teorie jako vážnou, a následně i udělali něco navíc, konkrétní kroky, které by situaci uklidňovaly, tak bychom byli dávno v lepší situaci. To je právě ten důvod, proč tvrdím, že proti konspiračním teoriím tu nikdo reálně nebojuje, tak proč se všichni tak diví, že dělají škody? Všichni to jen zahrávají do autu stylem – “Jsi padlý na hlavu? Prober se a začni přemýšlet!“. Takto to ale fungovat nemůže a také nikdy nebude. Toho boje se musí účastnit přímo státní instituce a ne nějací elfové.
Netransparentní zájmy
Význam těchto zájmů nelze obecně popřít, protože prakticky vždy existují a když ne hned, tak zpětně se často prokáží a velmi škodí tím, že se zapíšou do paměti lidí a ovlivní jejich konání v budoucnosti. Vždycky když se objeví nějaká nová iniciativa, projekt nebo naopak velmi vážná situace jako je pandemie, tak se se 100% pravděpodobností najdou lidé, kteří chtějí těchto událostí využít ke svému prospěchu. Důležitým aspektem takových situací je, že se nejedná o nějaké centrální či centrálně řízené spiknutí, ale jedná se o synergický vliv mnoha různých skupin, které z podstaty svých zájmů uplatňují neoptimální postupy (z pohledu společnosti). Proč neoptimální? Protože cílová funkce těchto subjektů není pouze řešit problém. Spíše jde o to zohlednit vlastní zájem (primární zájem) a pak to alespoň nějak naroubovat na zájem řešit daný problém – jako, že spíše řešíme a jdeme ve směru řešení, než neřešíme a jdeme přímo proti. Když se takových skupin najde mnoho, tak ty odchylky (zájmový balast) od optimálního postupu v krizi vedou celou společnost nějak směrem ke konci problému/krize, ale vedou pomalou, delší a mnohem dražší cestou. Z pohledu celé společnosti se jede pangejtem/příkopem, ale z pohledu těch skupin se v tom příkopu nebo po polňačce (místo asfaltu, dálnice) jede v novém fáru (“extra příjem, bonus, vydělat v krizi”). A podstatné je právě ta netransparentnost těch zájmů – pokud někdo zbohatne v krizi, protože přišel s novým potřebným produktem, je to samozřejmě většinou v pořádku. Pokud se však koná zákulisně a netransparentně, politicky se favorizují neoptimální cesty, je to vždy špatně. Vlivem počtu těch skupin pak vniká onen neblahý synergický efekt – je těžké najít jednoho viníka, jeto celé takové podivné, netransparentní, zamotané, ale je jasné, že výsledky nejsou dobré.
Společnost jako celek je vždy zásadně poškozena. Příkladem může být například nápad o podpoře obnovitelných zdrojů – no to je super ne? Skvělý nápad, jak začít něco dělat s ochranou planety. Ale ouha, namíchali se do toho zkorumpovaní úředníci, poslanci a místo nějakého jasně pozitivního efektu spočívajícího v tom, že lidé (domácnosti) či fabriky sníží spotřebu energie z globální sítě (FV panel na střeše, přistavěná větrná elektrárna či vodní elektrárna) se nám vytvoří obrovská celospolečenská finanční zátěž a toky peněz jsou přesměrované do privátního sektoru. Vznikne pověstný český tunel. Bohatí lidé se stávají ještě bohatší, nakoupili si solární elektrárny, postavili je na polích, švindlovali s datumy kolaudace, politikové zařídili výborné a garantované výkupní ceny a 500+ miliard je odvedeno kamsi. Pozitivní efekt je marginální, škody obrovské a viník? Neexistuje. Každý lepší student gymnázia by dokázal definovat zákonné podmínky tak, aby byly veřejné peníze ochráněny, aby byly vynaloženy v souladu se záměrem a naopak aby zcela vyřadil ze hry spekulaci a zhodnocování prostředků bohatých skupin. Proč to však nedokázali naši poslanci? Zeptejte se jich. Stejně tak se ještě donedávna mohlo spekulovat s emisními povolenkami a paradoxně na to musel upozornit právě náš pan velmi populární premiér. Jak to, že ale někdo implicitně takovou spekulaci posvětil? Počkejte si na konec článku 😉
Zjevným příkladem je i COVID pandemie. Ve vyspělé společnosti si lidé rychle uvědomí rizika, zapomenou na aktuální problémy, protože prioritu má boj s virem. Společnost se více semkne, i přes nějaké pochopitelné klopýtání udrží soudružnost a projde krizí jako nůž máslem s minimálními ztrátami. Vzhledem ke kompromisnímu či přímo nouzovém stavu je považováno za neetické významně těžit z nějakých příležitostí, jež krize nabízí, případně je to i zvýšeným dohledem či legislativou formálně potlačeno. Naopak v nevyspělé společnosti se lidé v krizi ještě více rozdělí. To je způsobeno tím, že se velmi rychle začínají rozmáhat různé zájmy a začne se těžit z nestability. Stav je využíván mnoha skupinami k obohacení se na úkor jiných a společnost se tříští. Ve výsledku jsou ztráty všeho druhu dramaticky vyšší. Roli zde hrají politické zájmy, přístup k řešení – udržení jednoty vs tříštění soolečnosti, segregace, diskriminace, opakované zaklekávání na ty samé sektory ekonomiky, nesmyslné iracionální nevědecké a vzájemně si odporující úřednické restrikce. Zní vám to povědomě? Je asi jasné, že to jsou naše elity, kdo konají tímto velmi neoptimálním způsobem a účet tomu bude odpovídat. To oni spravují tuto zem, oni v ní i žijí, nemají tak důvod ji záměrně ničit. Žádné WHO, žádné OSN, Rotschildové a jiní, prostě naši Frantové a Josefové, resp. Andrej, Alena, Karel, Adam, Roman, Pavlína, Milan a další a další vedou naši zem tím příkopem. Jejich leadership? NULA! Cena pro národ? Minimálně 1000 miliard. Momentálně nastupuje na scénu z lavičky nová sestava – uvidíme, jak si povedou.
Idealizace
Moje životní zkušenosti mě spíše vedou jinou a daleko pravděpodobnější cestou, než tradiční cestou konspiračních teoriích. Proč pravděpodobnější? Právě proto, že ty zkušenosti jsou naprosto reálné a jsou to do velké míry analogie toho, co se děje i na vyšších úrovních. Naproti tomu konspirační teorie je ve většině případů (opět podotýkám, že ne vždy!) jen ve hlavách lidí, nikde reálně to není, je to strach + lidská imaginace a víra, že zlo již infiltrovalo nejvyšší místa v našich státech i nadnárodních organizacích a že vše je magicky propojené. V realitě je nejlepší protiargument – a to velmi pádný – to co jsem zmínil v minulé epizodě. Kde je zlo, je i vždy nějaké dobro, dobrý člověk ještě žije a vždy se najde někdo, kdo se postaví na odpor, kdo něco vynese (Edward Snowden) a prozradí. Další ještě pádnější argument proti masivní centrálně řízené konspirační teorii světového měřítka je samotná podstata člověka – a to právě i toho špatného člověka. Lidé by se zkrátka nikdy neshodli na tak uceleném postupu, vždycky by se i ti špatní požrali mezi sebou, vzájemně na sebe útočili, špiclovali se a vynesli by na sebe nějakou špínu, aby tím získali, případně by chybovali a prozradili se atd. Systém je natolik dokonalý, že jsme v tomto případě vlastně chráněni i našemi špatnými vlastnostmi (chamtivost, touha po moci, nedělit se atd.). No takže o čem je ta moje slavná teorie?
Jak již nadpis napovídá, tak zde hraje roli další aspekt našich myslí – tendence vše idealizovat. To se projevuje v tomto případě tak, že si idealizujeme naše slavné vůdce, elitní politiky, prezidenty, šéfy na vysokých postech, poslance (no ty asi zase tolik ne, beru zpět), senátory, komisaře EU, europoslance, tajemníky OSN a výkonné orgány WHO. Po svých zkušenostech z působení ve velkých korporacích i dlouhodobého sledování různých osobností (čistě mediálně) pro vás mám ale výbornou zprávu. Jakou? I tito lidé jsou pouze lidmi a bohužel chybují a ještě víc bohužel, někdy dokonce zůstává rozum stát nad tím, jak se daný jedinec mohl dostat na tak vysokou a zodpovědnou funkcit. Takže již ve zkratce:
- Jsou to často neinteligentní lidé – někdy v podstatě spíše již regulérní hlupáci, kteří se ani nenaučili jiný jazyk, případně se naučili, ale jejich výslovnost ja natolik příšerná, že z toho bolí uši
- Prospěcháři s různými postranními zájmy (sláva, moc, funkce funkce funkce a pak? funkce, mít dokonalý servis a rozhodovat – ovšem ne detailně, jen tak obecně jako v pohádce, smysl pro detail mizivý)
- Nejde jim o světovládu, ale jejich hloupé tahy tak lze někdy i intepretovat – může to skutečně takový dojem budit
- Dobří mluvkové, ovšem většinou neschopní promlouvat tzv. z patra k věci a neschopní si sami napsat projev
- Obklopují se všemi možnými poradci – proč asi? Protože sami ničemu moc nerozumí, neumí si ani napsat projev a nevěděli by ani, co si vzít na sebe – takže se obklopí celým tím ansámblem, který pak daňoví poplatníci musí platit. Když pak takový politický jantar přednáší projev, tak často vůbec nemluví on, čili ten co byl zvolen, ale mluví skrze něj nějaký tajemný profesionální manipulátor (“tzv. marketingová mrdka”). A koho má takový člověk na komunikaci s veřejností? Proč nekomunikuje více on sám? Proč má opět nějakého šaška co bude mluvit skrze něj častěji, než on sám? Odpovězte si sami, ale opět je tu člověk (“tzv. mediální mrdka”), který často opět jen manipuluje tak, aby šéfovi vše hrálo do karet (oblíbenost, znovuzvolení, ochrana před nepříjemnými dotazy).
- Jsou to špatní lídři a špatní odborníci
- Někdy se může jednat o lidi s vysokým IQ (matematického typu) ale naprosto mizivou sociální inteligencí a porozuměním pro obyčejného člověka a jeho potřeby. Případně je to naopak – opět špatně. Opravdu málokdy se tyto talenty sejdou v jedné politické osobnosti.
- Nemají žádnou odpovědnost – když nějaký poslední chudák v práci udělá chybu, tak se na něm firma pěkně povozí (bude ho to stát tučnou pokutu, plat či místo). Když politik chybuje a působí škody v řádech stovek miliard, tak je naprosto v pohodě (solární tunel, pandemie) – nahrabe si ještě peníze, udělá si kontakty do privátního sektoru a prostě není příště zvolen – no tak to zase moc nebolí ne? Vždyť kolikrát do politiky šel právě pro tento moment – když odchod tak s plnými kapsami.
- Ale co je spojuje? Vždycky chtěli šéfovat, řídit a rozhodovat … už jako malé děti … a bohužel se to mnoha i povedlo!
- Jak legendy praví – přej si a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Bohužel tito celoživotní kariéristi pak ovládají naše životy a my se v nich snažíme najít ty nejméně škodlivé (“mantra o menším zlu”) 😂🤷♂️
- Pamatujte však na toto: Vždy může být ještě hůře. Za každé situace je třeba zachovat klid a rozvahu.
Nezapomínejte, že vysvětlení je někdy skutečně takto triviální a zcela lidské. A pravděpodobnost, že se jich sejde víc na různých postech i v různých zemích a musí spolu pak řešit velké problémy také není zase tak malá. Mnoho lidí si říká v práci:
Ty vole, jak tenhle se tam dostal, jak může šéfovat, když nerozumí tomu ani tomu, kde začínal? Čím a jak se vypracoval? Co jsou jeho reálné úspěchy, pamatuje si na to někdo? Viděl to někdo? Vždyť jen leze nejvyššímu do …. To jako stačí? To mi hlava fakt nebere!
Tento princip se aplikuje všude a na všech úrovních. Zkuste to také zakomponovat do vašeho uvažování a ještě než se dostanete ke konspiračním teoriím, tak zvažte teorii “Synergický efekt prosté lidské hlouposti” (na pandemii to fakt sedí, jinde je to horší).
Není to úplně optimální, ale ve srovnání s teorií, že Zemi ovládly kreatury, co nás chtějí očipovat, zničit, zotročit, nakazit hromadně viry, půlku nás vybít v rámci vyššího dobra atd. nám tato teorie skýtá přece jen větší naděje na žití i přežití. 😉
Krátký film Rakka (Netflix, internet) ukazuje, jak by mohli vypadat ti, co by nás chtěli vyhladit, zotročit. Jako lidé skutečně nevypadají. Avšak ti dole – to už jsou ti naši kariéristi se superschopnostma vše podělat (vlastní zájmy, kariérismus a servilita, idiocie)
