V této epizodě jsem se rozhodl jak se říká, tzv. říznout přímo do živého, resp. spíše do mrtvého. Je třeba lidem ukázat ta nejjednodušší a zcela nezpochybnitelná data v tom pravém světle. Z toho lze spíše vidět, kde je skutečná pravda. Pak samozřejmě se lze rozdělit v interpretační rovině, ale vzhledem k povaze těchto základních dat již nelze být v interpretaci tak kreativní. Každý by se měl nad tím v klidu zamyslet a následně dle potřeby upravit svůj názor a chování.
Úvod
Ještě jednou bych zdůraznil, že zde se budou probírat data zejména optikou zemřelých a mrtvých. Jsem přesvědčen, že pro spoustu lidí to představuje jakýsi problém a to zejména v případě, že jako společnost jsme tímto studiem dat zákonitě postaveni před filozofické dilema – jakou cenu mají tyto životy? Nejsou to totiž životy malých dětí ani mladých lidí, jsou to životy seniorů na hranici střední délky života v ČR. Rétorická otázka, která musí zaznít je uvedena níže, pokud však nemáte na tuto analýzu žaludek, nečtěte dále. Velkou taktickou chybu zde udělal samotný stát, který svoji morbidní kampaní sám nastavil měřítka etiky. Za takové situace je moje statistické rýpání se v zemřelých navýsost ohleduplná a morálně plně ospravedlnitelná aktivita.
Kolik bilionů korun je naše společnost ochotná zaplatit za statisticky několik měsíců až pár nízkých desítek měsíců života navíc pro lidi, kteří na COVID-19 umírají nejvíce?
Pokud vás tato otázka uráží a tvrdíte hned, že to je nesmysl, protože nikdo neví, jak dlouho by ten či onen žil déle, pokud by nebyl infikován SARS-CoV-2, tak vás musím ihned poučit. Bohužel my to víme, statistika není špatná věc, pokud se používá rozumně a apoliticky. Níže si to vysvětlíme. Samozřejmě toto nelze tvrdit na individuální úrovni (o kolik déle by bez COVIDu žil Franta z Horní dolní), ale na té agregované již ano. Je bez jakýchkoliv pochyb, že nový vir život lidem zkracuje – myslím, že ani největší konspiratik by si nedovolil říct, že vir v tomto nemá efekt, nebo snad život prodlužuje 😉
Další věc je, že COVID-19 není jen o těch co zemřou, ale zejména o těch co jsou hospitalizováni v nemocnicích – spousta z nich bohudík přežije, jen si tam poleží s kyslíkovou maskou. Někteří se samozřejmě vrátí i z JIPky, kdy na tom byli velmi špatně. O těchto lidech mnohé tušíme, ale podrobná data veřejnost nemá. Víme však, že mrtví se z velké části rekrutují z těchto nejprve hospitalizovaných takže alepoň věk a pohlaví u zemřelých dává tušit, kdo systém zatěžuje nejvíce (5 leté děti to opravdu nejsou). Když vše dáme dohromady, tak po zdravotní stránce toto je epidemie pouze určité skupiny lidí se zjevnými atributy. A pozor! Není to epidemie neočkovaných, jak někteří politici tvrdí – tento útok na soudružnost obyvatelstva nelze akceptovat a je třeba ho fakty odrazit. Samozřejmě, že jsme v tom jako národ společně a neměli bychom se nechat štěpit a tříštit. Je však třeba umět pojmenovat podstatu problému a řešit ji. Věřím, že tato analýza vám to pomůže lépe pochopit.
Věková struktura obyvatelstva
Každý občan tuší, že ČR má přes 10 milionů obyvatel. Přesněji je to 10.7 milionů obyvatel. Za posledních 20 let se tento počet zvýšili pouze o zhruba 400 tisíc. Jak už to bývá, tak z pohledu ekologa jsme naprosto příkladná stabilní země, ale pak přijde demograf s ekonomem a začnou bít na poplach, že vymíráme, že nebude na důchody a že bychom se měli začít opět pořádně rozmnožovat. Tyto rozpory zde však řešit nebudeme. Daleko zajímavější je otázka, jaké je věkové složení naší populace, čili kolik lidí je v jakých věkových skupinách. To zobrazují následující dva grafy.
První graf ukazuje rozložení velmi přehledně. Vídíme tam jasný zub u věkové skupiny 40-50 let. Co to je? To jsou přeci naše slavné Husákovy děti, velmi silné populační ročníky. Až tento zub najede do důchodového věku, tak to bude docela rána pro státní rozpočet – pokud se tedy nepřijme nějaká sofistikovaná důchodová reforma. Na druhém grafu vidíme ta samá data ve sloupcích ala “histogram”. Zde je třeba podotknout, že sloupec označen popiskem “50” vyjadřuje lidé věkem 40-49, čili je to vždy posunuté. To je již patrné z prvního sloupce, který zahrnuje děti 0-11 let. To jsou například děti, které donedávna nebylo možné preventivně očkovat COVID vakcínami, přesto byli v televizi a médiích neustále zahrnovány do výpočtu proočkovanosti obyvatelstva – tím tento údaj snižovali o cca 10%. Takto nám to stačí.
Běžné umírání
Když víme, kolik nás je a to i v jakých věkových skupinách, můžeme se přesunout k dalšímu tématu. Kolik lidí běžně v ČR ročně umírá a kolik v jakých věkových skupinách. V situaci, kdy není válka, drastická epidemie ani velké přírodní katastrofy je logicky počet zemřelých celkem stabilní a závislý právě i na onom věkovém složení (počet starých lidí). Podívejme se tedy na situaci, jaká panovala v období 2017-2018.
Z grafu opět vidíme, že byť umírání nemáme rádi, tak pokud se umírá v pozdním věku nějčastěji, tak je to normální běžná situace. Nejvyšší sloupec “90” zahrnuje zemřelé ve věku mezi třídou 75 a 90. Všimněte si také vložené tabulky s četnostmi v absolutním, kumulativním i relativním vyjádření. Bohužel vidíme, že 291 dětí se nedožilo ani jednoho roku a tato úmrtnost novorozenců tvoři zhruba 0.25% ze všech zemřelých. Dále všechna úmrtí do 45 let věku tvoří pouze 3.57% všech úmrtí (kumulativní četnost). Zcela nejvíce se tedy umírá mezi 75-90 roky života, cca 45% všech úmrtí. Velmi podobné je to i v jiných letech – média o tom psala ve větších detailech.
První pandemický rok 2020
Přesunuli jsme se do roku 2020. Jak se umíralo v tomto roce? Bohužel zásadně více, to je fakt. Zatímco prvních sedm až osm měsíců se počty ještě nijak nevymykaly, tak na podzim v první opravdové COVID vlně se umíralo dramaticky více, než v předchozích letech. Osobně nejsem úplná guma, takže pokud vidím grafy úmrtních tabulek a známe i epidemickou situaci v daných týdnech, zejména těch říjnových a listopadových, tak nelze konstatovat nic jiného než, že ta korelace vysokých úmrtí s počty hospitalizovaných s COVIDem věrně popisuje realitu. Tam zkrátka není prostor pro alternativní spekulativní teorie. Lékař Lukáš Pollert na to má jiná názor, ale je potřeba mít alespoň základní statistické vědomosti a nehledat problémy jinde za každou cenu. Je třeba být fér, a prostě zjevná fakta akceptovat. Nelze tak přesnou korelaci připsat nějaké náhodě či jiným vlivům, když celý zdravotnický personál teoreticky může každému mávat před očima snímky zničených plic lidí a ukazovat evidenci mnoha mrtvých, kteří se z JIPek už domů živí nevrátili. Rok 2020 tedy skončil co do umírání drtivým nepěkným finišem. Konečné číslo? Přes 129 tisíc zemřelých. Pojďme si to potvrdit i nějakou zjevnou faktickou citací.
„Již nyní je z předběžných dat zřejmé, že počet zemřelých za rok 2020 bude převyšovat 112,4 tisíce mrtvých z roku 2019 o více než 16,7 tisíce osob a jedná se tak o patnáctiprocentní nárůst. Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu [1].
Přestože epidemie nového viru začala řádit na podzim a statisticky velmi poznamenala pouze tři měsíce (říjen, listopad, prosinec) tak i tak vytáhla celková úmrtí o těch zhruba 17 tisíc na 129 tisíc zemřelých ročně. Jak je vidět z mého grafu i z vyjádření pana Rojička, tak roky předtím byly celkové počty zemřelých kolem 112 tisíc ročně. Jak na tom však byly oficiální počty COVID zemřelých? Můžeme se podívat na web MZ a zjišťuji, že k 31. 12. 2020 bylo evidováno celkem 12 016 COVID zemřelých. Z toho nutně vyplývá, že dalších 5 tisíc zemřelo mimo evidenci (jako COVID zemřelí), nebo na nepřímé efekty spojené s nedobrou situací – zejména omezení poskytování zdravotní péče, stres a strach, omezení pro staré lidi velmi prospěšných sociálních kontaktů. Všechny tyto důvody nějak k oněm 5 tisícům v nějakém poměru přispěly. Následující histogram ve stejném formátu (viz celková úmrti 2017-18 výše) ukazuje, jak to tedy v roce 2020 vypadalo s celkovými úmrtími.
Velmi doporučuji každému čtenáři několikrát se zaměřit na určitou věkovou skupinu a porovnat tento rekordní graf s grafem z roku 2018 uvedeným výše. Následně zkuste zapomenout, že v daném roce řádila nejhorší pandemie za posledních 100 let a hledejte stopy po tomto řádění pouze v těchto grafech. Co jste nalezli?
- Pokud jste na tom jako já, pak jste ve struktuře jednotlivých věkových skupin nenalezli nic zásadně podivného, co by vás hned praštilo do očí.
- Možná jste si ihned všimli, že jsme zaznamenali v pandemickém roce již významněji méně úmrtí novorozenců, čili o 42 méně neštěstí v rodinách našich spoluobčanů.
- Zákonitě jste si však všimli toho čísla pod čarou – suma všech mrtvých. Umíralo se skutečně o dost více celkově, rychlý pohled na vysoké věkové skupiny odhalí, že skupina 75-90 let zaznamenala o cca 10 tisíc více mrtvých, skupina 90-105 o dalších necelých 3 tisíce více mrtvých. Dále skupina 60-75 zaznamenala také o ty 3 tisíce zemřelých více. Schválně jsem to psal podle oka, ale ted si to sečteme pro tyto tři skupiny přesně.
- Přesný výpočet pro delty ve třech nejvyšších věkových skupinách je tedy následující.
- 3279 + 9909 + 2706 = 15 894 zemřelých
- Co nám toto číslo říká, když víme, že nadúmrtí bylo nějakých 16 700 podle citace předsedy Českého Statistického Úřadu výše?
- Nadúmrtí v těchto třech skupinách tvoří 95% celkových nadúmrtí v roce 2020.
- Dále není žádný důvod, aby každý rok byla úmrtí stejná, samozřejmě tam jsou odchylky v jednotkách procent oběma směry, což odpovídá řekněme min. 2-5 tisícům zemřelých (do plusu, či do minusu)
Nyní již tedy víme, jak to celkově v roce 2020 vypadalo. Hysterie se nekoná, ale nekoná se ani žádná senzace, protože virus SARS-CoV-2 a jím způsobené onemocnění COVID-19 velmi významně a nadevší pochybnost přispělo k tomu, že v roce 2020 zemřelo o tolik více starých lidí (viz jasná korelace nejvyšších úmrtí v týdnech s největším podzimním masakrem koncem října a listopadu 2020). Každý slušný statistik sice ví, že korelace není automaticky kauzalita, ale to já tu ani netvrdím, proto jsem použil navýsost vhodné slovní spojení “přispělo k tomu”, nikoliv “způsobilo“. Jak již víme, tak přes 12 tisíc zemřelých k 31. 12. 2020 je připsáno COVIDu. Zde hraje roli i metodika ministerstva zdravotnictví ohledně evidence COVID zemřelých. Kdo je tedy započten? To je již lehce kontroverzní záležitost, ale zachovejme klid a podívejme se na to s odstupem.
Kdo je COVID zemřelý?
Toto je naprosto zásadní otázka. Statistika dokáže být pěkná mrcha. Představte si, že by například někde na určitých místech, kde se rodí v kancelářích statistické metodiky, proběhl takovýto dialog.
John: | Nazdar Bobe, ten covid, to je slušnej průser co? A zase ty Číňani … Fakt divný. |
Bob: | Čéést Johne, jojo, shit storm, neděláme ted nic jinýho … Jo Čínani, však víš, jak to tam vypadá, pletou si zoo s tržnicí, sežerou co se hejbe, komouš to ukázkově přikryl, klasika, jak v 86tym. |
John: | Hele a co ty mrtví, jak to bude nejlepší počítat, co myslíš? |
Bob: | Hele ty vole nevim … s mrtvýma je to vždycky složitý, pokud se teda nevomotaj v autě kolem stromu apod. |
John: | No právě, o to mi jde … Máme už hromady mrtvých ale je to samá rakovina, těžká obezita s diabetem, různý rizikový stavy, hypertonici, imunity rozstřelený často, nediagnostikovaný záležitosti. Ten COVID to je hlavně dorážeč těhlech no plus nějaký anomálie, kde teda nevím která bije, ale co s tim? |
Bob: | Jo rozumím ti. Myslim, že není úplně čas ptát se kdo jak zemřel, není čas ztrácet čas. Pojďme na to jednoduše. Měl ho tam? Měl, takže COVID mrtvej … pak pozdějc se tím třeba bude někdo probírat a může si z těch úmrtních listů a anamnéz vyhrabat co bude potřebovat, však žádný data se neztrácí, data mining to jistí. Na to se pak pošlou studentíci s diplomkama a něco přesnějšího z toho vytahaj. |
John: | To zní rozumně! Bobe, ty seš hlava … Vždycky mě fascinovalo, jak se s ničím nepářeš a vždycky přijdeš s dobrým řešením! |
Bob: | Hahaha, to víš, život mě naučil. |
John: | Hele, takže jen pro pořáděk – pokud byl člověk evidovanej s pozitivním testem a umřel dřív, než byl negativně otestován, tak je to COVID mrtvolka? Kdo kápne na JIPce s plícema na hadry, to je samozřejmě jasný. |
Bob: | Přesně tak. Ale bacha na ty zjevný úrazovitý smrti, autonehody atd. to bych přece jen už hned odebral ať není ňákej totál průser, ale jinak nic víc neřešit. |
John: | Super, rozumim. Napíšu to do metodickýho pokynu a pošlu šéfoj na schválení, no a dneska mám hotovo. Díkes! Dáme voběd? |
Bob: | Jasny, za 15 minut dole. Dneska maj prej segedín! |
Když si odmyslíme tu nadsázku a neformální styl, tak však výsledek nebude až tak odlišný od reality. Podívejme se na metodiku UZISu i doporučení WHO, jak evidovat COVID zemřelé. Je to prostě tak – není čas ztrácet čas. Problém je v tom, že v médiích to zásadně podceňují a kdykoliv informují o mrtvých, tak to je s takovým podtextem, že by si člověk myslel, že COVID je skutečně epidemie všech bez rozdílu věku, kondice, zdravotního stavu, stavu imunity a životosprávy. Zkrátka nikdo tomu nevěnuje VŮBEC ALE VŮBEC žádnou extra pozornost. Média totiž najela na to šablonovité informování a ikdyby někde na začátku poznamenali, co se myslí těmi mrtvými, tak již 300x opakovaná a do hlavy vypalovaná informace typu “dnes zemřelo 100 lidi” vyvolává v lidské mysli rozporuplné dojmy. Problém? Není to vůbec přesné. Co se stane, když informace není akurátní? Chaos. Někdo ji začne zlehčovat či negovat, jiný zase reaguje přehnaně a strach se na jeho konání odrazí taktéž neblaze. Málokdo zkrátka tu informaci přijímá tak, jak by realita vyžadovala. Je to však problém těch, co tu informaci vysílají – viz epizoda o mediálních mrdkách.
Osobně se nedomnívám, že by se zde jednalo o nějakou snahu o konspiraci, ale je to prostě maximálně nešikovné a velké podcenění významu sdělované informace směrem k veřejnosti. Daleko více to vypadá, že takováto evidence má sloužit nějakým interním a spíše odborným účelům a následně lze tyto počty upřesnit, dále zpracovat a vyhodnotit. Směrem k veřejnosti, je však potřeba komunikaci vést velmi opatrným způsobem, protože pokud se to podcení, může se spustit lavina s ničivou silou negativně ovlivňující důvěryhodnost celého boje s pandemií. Jaké řešení by navrhoval obyčejný inženýr? Je to velmi jednoduché – je třeba pouze neustále opakovat informaci včetně onoho významu (metodika) a dále je třeba veřejnosti předkládat maximum dodatečných informací. Například k záznamu, který má dnes pouze věk a pohlaví přidat pár dalších atributů (chronická nemoc ANO/NE, typ nemoci, rizikový faktor (1..5; skóre s jasně def. metodikou, např. zahrnující obezitu, věk, COVID přičina hospitalizace ANO/NE atd.). Toto vše samozřejmě existuje – např. CCI, DCCI – tzv komorbidní indexy, na MZ to samozřejmě znají, ale směrem k veřejnosti to VŮBEC ALE VŮBEC NEPOUŽÍVAJÍ. Kdo zaseje povrchní informovanost, liknavost, nekompletní informace, cenzuru dat, ten zákonitě sklidí nedůvěru.
Vynechal jsem zmínku, že počet zemřelých z minulého dne se ještě nejméně 2-3 dny zpětně mění. To ale všichni víme 🙂
Tak co myslíte, nebylo by to takto lepší? Sice delší, ale takto podávaná informace nemá takový potenciál působit chaos v řadách těžce zkoušených lidí, kteří z frustrace podléhají dezinformačním kanálům. Stát by měl maximálně usilovat o to, aby v komunikaci nevznikaly různé šumy, alternativní výklady a nedorozumění nabourávající společný postup.
COVID zemřelí v letech 2020-2021
Nyní se pojďme podívat na strukturu těchto nepřesně počítaných zemřelých. Tato statistika se dramaticky podílí na celospolečenském konfliktu, který graduje pak v otázce přístupu k očkování (k tomu se dostanu později). Proto zde velmi zdůrazňuji význam způsobu, jakým se data zpracovávají a jakým jsou pak předávány veřejnosti – a to zejména v okamžiku, kdy to není informace typu “vyslechni a zapomeň”, ale velmi důležitá informace, na jejímž základě pak po veřejnosti něco požaduji (hoši z UZISu – učte se!). Jakékoliv chyby a zjednodušování či dezinterpretace se totiž tvrdě vymstí a dát to pak vše do pořádku je nesmírně obtížné. Obvzlášť, když liknavě pohozenou rukavici sebraly ty pravé dezinformační a destabilizační síly!!! (za toto by na UZISu a na MZ měly tzv. “padat hlavy” a dost možná i trestní oznámení!).
V této statistice nejsou patrné žádné zásadní rozdíly, takže není potřeba data zkoumat optikou roku 2020 a pak v roce následujícím atd. Na pár grafech si to jen potvrdíme, čili COVID zemřelé všechny hodíme do jednoho velkého černého pytle a trochu si je rozhodíme podle věku.
Data byla ještě lehce doupravena po mé uzávěrce – čili dnes u data 9. 12. 2021 uvidíte číslo 34 327, to nic moc nemění.
Při pohledu na graf jasně vidíme, jak vše do sebe krásně zapadá – ve smyslu našich obecných zjištěních podle grafů u celkové úmrtnosti z roku 2020. Vzhledem k rekordní úrovni jarní vlny a následně této podzimní vlny můžeme očekávat celkovou úmrtnost pro rok 2021 opět na vysokých úrovních – zřejmě to bude přes 130 tisíc. Zpět však ke všem COVID zemřelým, kde virus SARS-CoV-2 slíznul celou smetanu ve stylu Veni Vidi Vici, protože jakmile se v daném těle vyskytl, tak statistik z UZISu vymazal vliv všech dalších patogenů, defektů, již život ohrožujících stavů a připsal úmrtí na konto COVID-19. Proč, jsme si již částečně vysvětlili. Stejně tak jsme si vsvětlili, jak extrémně špatně tuto metodiku média převzala.
Všichni tušíme, že nový čínský virus smrtí nehrozí všem stejně, přesto naše vláda hystericky bije do hlavy každého, kdo nemá v sobě uměle vyvolané protilátky – vždyť, když si je vytvoří sám a to aniž by onemocněl, tak se to nepočítá. Na tuto velmi podstatnou část problému, která velmi hrotí situaci i směrem ke konspiračním teoriím si posvítím v poslední díle – čili hned tom příštím.
Bez dalších okolků se však můžeme hned podívat, jaké riziko smrti hrozí jednotlivým ročníkům pouze na základě známé statistiky COVID zemřelých (věk, pohlaví neřešíme, a víc již k dispozici moc není). V dalším grafu je pak podobný obrázek, ale riziko smrti v daném věku vztáhneme ještě na velikost dané věkové skupiny – čili každý věk od 0-100. Výše se již nedostaneme “stovkařů nad 100” zase tolik není. Zajímavý je tam ale ten průměrný poměr 9:1 pro ženy. Nedávno mi kamarád posílal poučení: “Ženský žijou dýl, protože nemaj manželky!“. Na tom může něco být ne? 😄
Na tom druhém grafu se to nějak pěkně vyhladilo, že? Fakt pěkný graf, skoro jako bych tam viděl postupné klesání imunity s věkem a naopak rostoucí neduhy a vir tak získává v rizikové části dané věkové skupiny navrch. Uvědomme si, že ta populace 75-90 let čítá celkem přes 800 tisíc osob, ne každý se již s virem setkal, ale zrovnatak ne každý, kdo se již setkal, šel hned na JIPku či na kyslík. Každopádně nějaká ta funkční závislost z těch dat a pravého obrázku přímo bije do očí, nemohu si pomoci. No je to ale čirá spekulace! Chtělo by to ještě další data, která jaksi nemáme. Lepší by tedy bylo, kdybychom to riziko smrti mohli vztáhnout nikoliv na celkovou velikost dané věkové skupiny, ale na celkový počet již infikovaných v dané věkové skupině. Bohužel taková data nejsou k dispozici a ikdyby byla, tak budou poměrně nepřesná, vzhledem k omezené testovací kapacitě, počtu asymptomatických jedinců, kteří se nikdy neotestovali či jedinců, kteří virózu během pár dnů překonali bez asistence státního aparátu. Na druhou stranu lze i dost dobře očekávat celkem rovnoměrné rozložení nákaz. Z tohoto pohledu a také s přihlédnutím k již nemalému stupni promoření (řádově v milionech) tedy není ono zjednodušení nijak velká chyba. Každý může vidět, že do 40 let věku se zkrátka moc neumírá a ani lehce později to i s ohledem na nám již známou velmi zavádějící a nepřesnou metodiku (“SARS-CoV-2 Veni Vidi Vici stájl“) není až tak zlé.
COVID epidemie v číslech
Pro náhled na koronavirovou epidemii optikou nějakých jiných čísel jsem připravil následující tabulku pořízenou opět z primitivních a oficiálních dat, jež ministerstvo zdravotnictví dává k dispozici. Zvolil jsem si pro tuto část mé analýzy obě podzimní vlny, čili tu první v roce 2020 a tu dnešní z roku 2021.
Interpretace tabulky
Řádek 2-4
Zde vidíme srovnání v celkovém počtu provedených testů a odhalených pozitivit. Zajímavé je, že počet pozitivních testů je skoro stejný (rozdíl pouze o 1.34%), ale přitom v roce 2021 jsme již dělali o 69% více PCR testů a navíc se již standardně prováděly i AG testy – s těmi se v roce 2020 v listopadu velmi zvolna teprve začínalo. Celková testovací kapacita PCR+AG je tak v roce 2021 více jak trojnásobná (7.79 milionů testů vs 2.45 milionů testů v minulém roce). Z toho si zpětně můžeme jen uvědomit, jak silná byla ona podzimní vlna v roce 2020. V té době jsme totiž testovali málo a ke skutečným číslům jsme se nijak závratně nepřiblížili, ale počet hospitalizovaných a především mrtvých nám tuto hypotézu nepřímo podporuje, když ne zcela potvrzuje.
Graf níže, možná trochu nepřehledný, ale s trochou snahy ukazuje vývoj testování v ČR za dobu epidemie. Je tam patrné velmi nízké testování na podzim 2020 i zkraje roku 2021. Na jaře přislo masové testování ve firmách pomocí všelijakých, často i šmejdských AG testů, ale PCR kapacita byla pořád nízká. Zvedla se ke 100k testů/den až celkem nedávno.
Řádek 5-7
Tyto tři řádku nám dávají informaci o tom, jaký maximální denní počet pozitivit bylo v každém roce v podzimní vlně odhaleno a také kolik testů v daném dni bylo provedeno. Opět si lze jen představit na jakém čísle bychom skončili v roce 2020, kdybychom měli testovací kapacitu z roku 2021. Čili v tomto konkrétním dni více jak dvojnásobnou na PCR a u AG to snad ani nemá cenu zmiňovat, 6 stovek vs 35 tisíc? Ano jsou sice méně přesné, ale něco by odhalily a následně by se konfirmačním PCR lecos potvrdilo. Celkově bylo tedy uděláno o cca 90 tisíc méně testů, než v roce následném. Číslo 15.7 tisíc by určitě v realitě atakovalo 30+ tisíc pozitivních testů, ale možná bychom pokořili i “prymulovskou 50ku” 😆
Řádek 8
Vyrovnané počty zde jsou pochopitelné, když již víme z řádku 2, že detekovány byly velmi podobné objemy pozitivních testů. Na jaře 2020 bychom však z 5+ tisíc denně omdlévali a zavírali okna a dnes když máme pouze 10 tisíc denně, tak se poplácávame po zádech, jak se to již pěkně stabilizuje – není většího důkazu o tom, jak se člověk postupně učí s hysterií zacházet, ovšem za bilionových ztrát.
Řádek 9-12
Nějaké ty statistiky z nemocnic. V roce 2020 dostávaly na podzim větší záhul (vyšší průměrné počty), ale pozor! Ta vlna v letošním roce může být a zřejmě je lehce posunutá, takže žádný velký důvod k radosti zdravotníci nemají. Dnes svítí na dashboardu MZ číslo 5908 hospitalizovaných a 996 těžkých případů. Touto dobou jsme minulý rok již byly na nižších číslech (4414; 579), ale bohužel vánoční svátky udělaly svoje – 🤷♂️ Snad letos chybu nezopakujeme a i bez lockdownu již na osobní úrovni každý přijme potřebná opatření.
Řádek 13-18
Lidské ztráty byly v minulém roce vysoké, letos již o 65% nižší. Promořenost, proočkovanost i bohužel úmrtí slabých zde hraje roli. Vir i tak je stále nebezpečný – Míra Etzler by mohl vyprávět. Je ale opravdu s podivem, kam se ta situace vlivem komunikačních i taktických chyb dostala. Dnes už je skutečně oheň na střeše – lid je rozdrážděný na vysokou míru a ztratil i schopnost vidět zjevně nemocného člověka, který už měl s COVIDem velké problémy. Já jako neočkovaný bojovník (mladík; forma 💪🍀) proti diskriminaci, povinné vakcinaci, dvojím metrům i netransparentním a zcela chybným rozhodnutím vlády si však stále udržuji racionální pohled, takže přeji Mirkovi Etzlerovi zdraví a pro ostatní dodávám – pokuste se i z jeho případu poučit … 😉 Hanba by mě fackovala, kdybych psal takové věci, jako někteří jiní k tomuto příběhu na sociálních sítích. Toto není a nemá být nějaká válka očkovaných proti neočkovaným, je to o zdravých, silných, méně zdravých náchylnějších atd. a každý by si měl být vědom své situace a taktéž by se měl neustále přizpůsobovat situaci. Žádná zákopová válka. Každý by se měl přeci starat o své zdraví – pokud by to 10.7M lidí dělalo naprosto dokonale, tak v součtu by tu vir neměl tolik práce. To je právě ten paradox – lidé, kteří zdraví nejsou, jsou potrava pro tento virus a oni to moc dobře vědí a mají strach. Právěš tento jejich strach je za těmi totalitními praktikami, které oni akceptují, protože jim vyhovují. COVID je příběh obyčejného lidského sobectví, ale jak jsem již psal, tak to je spíš o sobectví nezdravých lidí, nikoliv sobectví vyplývající z nedostatku solidarity zdravých k slabým, náchylným, již nemocným. Samozřejmě, že ta hranice mezi těmito kategoriemi (spíš zdravý, či již náchylný?) je dosti mlhavá. Tento článek, jako i všechny předchozí mi opět dává víceméně za pravdu.
Ona to trochu je přece jen ruská ruletka a ne každý by měl riskovat. Imunitní systém není konstantně silný, i u trénovaného sportovce může vlivem zátěže, zranění apod. pěkně oslabit. Vše je složitější, takže nechť je každý na druhého hodný a ohleduplný a to nejen v čase Vánočním. Nelze samozřejmě tvrdit, že by s vakcínou člověk jako M. E. nic nepocítil, ale s velkou pravděpodobností by na tom byl o poznání lépe a o to by každému mělo jít především. Nikdo nechce, aby se lidé obětovali na oltář boje proti bezprecedentní novodobé diskriminaci tím, že se poškodí odmítnutím očkovaní z nezdravotního důvodu a ocitnou se pak s nejasnými vyhlídkami na JIPce. Stejně tak je k podivné, když se lidé očkuji opět z nezdravotních důvodů (“opt-out z totality“) a ještě ostatní osočují, nebo jen drží tzv. hubu a krok. Naopak bych uvítal největší pomocnou ruku a podporu v boji proti diskriminaci právě od těch již očkovaných, protože to je principiální věc a jde o to, aby se lidé rozhodli dobrovolně a pod vlivem informací změnili v klidu názor, nebo si ho ponechali. Tímto by ten odpor k povinné vakcinaci dostal i větší legitimitu a nabouralo by to černo-bílý extrémistický vyhrocený boj “ovcí a bezmozků” ✌😃✌ Každopádně ten rekord 261 lidí snad nepadne, v prosinci počty zemřelých ještě vystoupaly více nad stovku (1. 12. 2021; 137 zemřelých), ale dále již nestoupají 🤞.
Na typických statistických metrikách (percentilech) vidíme tu holou pravdu, kterou nikdo zakrývat nemůže. Covid kosí naše seniorské generace. Percentil(5) je 56 resp. 60 let, čili 95% všech lidí co zemřeli v souvislosti s COVID-19 bez ohledu na příčinu, je starších 56 či 60 let a 75% je již starších 69 resp. 73 let. Díky těmto údajům víme, že umřelo mnoho lidí tzv. navíc (nadúmrtí) oproti očekávatelnému trendu posledních let, ale nijak extrémně to nezamávalo se střední délkou života – to je v podstatě takový semi-důkaz toho, že Covid z velké části pokosil “slabé kusy” (ošklivě řečeno, 🤷♂️), protože i bez epidemie by v průměru cca do roka tito lidé “statisticky umírali”. Alespoň to je moje interpretace, byť samozřejmě v individuální rovině jsem si zcela vědom, že vir “nachytal na švestkách” i relativně bezproblémově se jevící a žijící děděčky, babičky, tatínky, maminky atd. a způsobil velké ztráty v rodinách. Křížky na Staroměstském náměstí jsem obcházel a fotil, bylo to opravdu jak na hřbitově 😔 … Smrt však mnohdy chodí náhle, to by každý měl vědět. Ne každý se musí roky trápit s rakovinou a stejně tak mnoho vážných problémů tajně a zákeřně bují mimo radar jedince i zdravotního systému. Na dalších grafech s věkovým rozložením mrtvých z rekordních dnů je toto vše velmi patrné.
Řádek 19-30 “Hospitalizační data”
Zde jsem původně chtěl pouze suše konstatovat, že tato data nejsou v potřebném rozsahu zveřejňována, což je krajně nešťastné a nedůvěru posilující. Národ by měl být doslovo bombardován daty z první linie o lidech, kteří již v nemocnicích skončili. Včera mi však po 3 týdnech čekání byl vybaven přístup k dodatečným datovým sadám v UZISu. O tento přístup jsem žádal právě z důvodu zájmu o hospitalizace, o nic jiného zájem logicky nemám. Na první pohled však přišlo velké zklamání, protože struktura těchto dat je z mého pohledu opět nedostatečná.
Má se totiž jednat o tzv. datové sady k prediktivnímu modelování. Domníval jsem se tedy, že takový dataset bude nutně obsahovat osobní informační atributy v anonymizované formě o hospitalizovaných jedincích. A co myslíte, že tam je? Nic takového kromě věku a pohlaví tam není. Ministerstvo zdravotnictví si zjevně plete význam slova “predikce” a nerozumí dost dobře pojmům jako je příčina a následek. Jejich datová sada totiž obsahuje atributy jako různé datumy odhalení pozitivity, datum hospitalizace, klasifikace stavu (lehký vs těžký apod.) a odkdy je daný jedinec na JIP, na kyslíku, kolik dnů atd. Toto vše je však již důsledek nemoci. Predikovat bych zde mohl maximálně nějakou úspěšnost vyléčení. Národ však má dostat informace preventivního charakteru, aby viděl jaké rizikové faktory v jaké míře rozhodují, korelují s hospitalizací atd. Nic takového však data neobsahují. I tak jsem si z toho něco doslova vydoloval, takže ještě nekončíme a jdeme se podívat na grafy z nemocnic 😉
Hospitalizace
Ještě než jsem se k datům dostal, tak jsem razil teorii, že všechna ta COVID úmrtí vlastně jsou v čase T-1 i data hospitalizační a tudíž vlastně nějaká data mám – onen věk a pohlaví. Předpokládal jsem totiž, že COVID úmrtí v drtivé většině nastávají právě v nemocnicích. K dnešku máme stále 34+ tisíc COVID zemřelých a ti by tedy měli být v nemocniích z velké části. To není vůbec malé číslo. Z oněch dodatečných a ne zcela vhodných hospitalizačních dat jsem však mohl tuto informaci nakonec potvrdit. Celých 31 tisíc úmrtí je totiž z nemocnic. Následující graf navíc ukazuje v jakém stavu COVID-19 lidé umírali. Pokud např. byli klasifikováni jako bezpříznakoví či s lehkým průběhem, tak logicky můžeme odvodit, že byli v nemocnici kvůli úplně jinému zdravotnímu problému na jehož následky i z největší části zemřeli (bohužel i tak, opět zvítězil SARS-CoV-2 a připsal si úmrtí do manipulativní statistiky). Toto rozlišení oficiálně UZIS v datech neuvádí – však proč by se měli snažit data zpřesňovat? Vždyť lepší je REPRESE.
Další graf ukazuje jak jsou případy hospitalizovaných pacientů (celkem již 163 tisíc záznamů) uzavírány. Zde bych ještě podotkl, že některé záznamy jsou nekompletní (chybí např. věk) a některé zase obsahují podivnosti jako například paní, která měla první příznaky COVID-19 v roce 2016 a jeden muž dokonce již v roce 2000 (zjevné chyby při integraci dat; patrně popisují jiný problém). Po seřazení dat dle data pozitivity je první záznam již z prosince 2019 – jen pro zajímavost.
Další sada grafů zobrazuje kompletní hospitalizační historii rozloženou do věkových skupin – nejdříve všechny hospitalizace bez rozdílu stavu, pak pouze střední a těžké případy jako součet a následně graf, který zobrazuje opět celkové hospitalizace a zároveň zvýrazňuje složení u každé věkové skupiny (bezpříznakové, lehké, střední, těžké).
Poslední graf, který jsem si ještě chtěl vykreslit kombinuje ty předešlé. Zajímalo mne totiž jaké věkové skupiny s jakou pravděpodobností zemřou v jakém stavu onemocnění (bezpříznakový, lehký, střední, těžký). Stav definující závažnost hospitalizace je popisován vždy atributem “nejtěžší stav za celou hospitalizaci”, čili člověk přijatý jako střední průběh mohl přejít do stavu “těžký” a z něho přejít do stavu “úmrtí”. V takovém grafu je pak implicitně zanesena informace, že někdy pacient umíral z jiných příčin, protože pouze na bezpříznakový či lehký COVID se zkrátka moc neumírá 😉 Toto berte jako důkaz, že když se chce informovat co nejvíce v souladu s realitou, tak to jde i v takovýchto polních či garážových podmínkách – vzpomeňte si na obrázek Jakuba Železného výše a co říká o snahách UZISu (jako vložil jsem mu to do úst já 😂) … I tak se však jedná z podstaty dat o stále velmi hrubé a nepřesné figury, protože nezohledňují vůbec kvalitu daného jednotlivce.
Tento poslední graf je tedy třeba si ještě dále vysvětlit, aby bylo jasné z jakých dat vychází, na jakou otázku hrubě odpovídá a v čem spočívá ona nepřesnost.
- Riziko úmrtí je vážná věc, je třeba se vyvarovat nějakých velmi zavádějících čísel a zavádějícího způsobu informování.
- Data ze kterých je daný graf pořízen je celkový dataset všech hospitalizací ohledně koronaviru – kompletní data od jara 2020 do cca 14. prosince 2021, celkem se jedná o data o cca 163 tisících pacientech z nemocnic v ČR.
- Podstatné také je, že se vůbec nesnažím data nějak maskovat a transformovat tím, že se vše nějak normalizuje a přepočítáva na 100,000 obyvatel apod. triky, které jsou pro srovnávání mnohdy vhodné, ale dost často také vhodné nejsou. Někdy je lepší prostě data nechat jak jsou – když zemře například 5 ze 6 “stovkařů”, tak to tak je a každý normální člověk tomu rozumí a kontext si k tomu domyslí.
- UZIS by se měl maximálně snažit data očišťovat a zpřesňovat (viz úmrtí v bezpříznakových stavech, struktura dat), ale nečiní tak! Není zájem lidem ukazovat realitu, vždyť běží morbidní vakcinační křížová výprava.
- Riziko je spočítáno jednoduše vždy jako poměr případů, které skončili úmrtím ku počtu všech relevantních hospitalizací (samozřejmě vždy s ohledem na daný výsek dat, čili všech hospitalizací v dané věkové skupině a zároveň s daným nejzávažnějším stavem hospitalizace; např. lehký stav znamená, že po celou dobu hospitalizace daneého pacienta nenastal stav závažnější, pokud by nastal, tak by tento pacient již byl veden v dané skupině závažnějších stavů – střední či dokonce těžké)
- V podstatě tak velmi orientačně a stále nepřesně graf odpovídá na tuto otázku: POKUD se již dostanu do nemocnice v určitém stavu onemocnění COVID-19 (bezpříznakový| lehký | střední | těžký) v daném věku, tak jaké mám vyhlídky, že v nemocnici zemřu.
- Opravdu důležitý a podstatný je ten základ ze kterého se riziko počítá – čili opravdu z daných skupin PACIENTŮ. Je to tedy spíše vyjádření toho, co s takovým člověkem již v nějakém stavu zmůže náš zdravotní systém.
- Z dat ze začátku tohoto článku víme, jak početné jsou jednotlivé věkové skupiny. Opět z té hromady CSV souborů bychom mohli vydolovat kolik lidí v jakých věkových skupinách již bylo na koronavir pozitivních a díky těmto informacím bychom mohli přesněji posuzovat, s jakou pravděpodobností se daná věková skupina octine v nemocnici a dále, pokud se tam již ocitne a dostane se do nějakého konečného stavu ve smyslu gradace komplikace (např. pouze střední = kyslíková podpora), tak jaké vyhlídky na smrt (či uzdravení; 100%-%úmrtí) máme.
- ❗❗❗ I výše popsané zpřesnění však zůstává zoufale nepřesné – vůbec totiž neklasifikuje jednotlivce alespoň podle základních dodatečných kritérii – používá se pouze a jenom věková skupina, max. pohlaví, což je skutečně naprosto nedostatečné! I tak však vidíme, kde ta pravda je a že politika státu je špatná.
- Bylo by velmi záhodno doplnit alespoň nějaký základní atribut k věku, který by hodnotil jednotlivce (občan, pak pacient, pak bohužel i někdy zemřelí) z pohledu rizikovosti (CCI, DCCI). Důvod proč data směrem k veřejnosti v tomto tolik potřebném formátu neproudí zůstává záhadou, ale to samozřejmě naše mediální mrdky nezajímá. Já osobně bych na to reagoval okamžitým vyhazovem doktora Duška z UZISu – buď je zcela nekompetentní a nebo slepě plní příkazy a nemá soudnost; je morální povinností každého státního zaměstnance konat v souladu s národním zájmem, nikoliv v souladu s pofiderním zájmem politiků (vše má své meze).
- Pokud by se všechna potřebná data uvolnila, pak by mohly různé skupiny včetně akademických týmů přispět s automatizovanými predikčními modely – nasazení neuronových sítí nebo jakýchkoliv jiných běžných metod, které podle několika desítek atributů pacientů dokáží dle mého názoru velmi přesně každého z pohledu rizika hospitalizace ohodnotit (80%-90% úspěšnost by nemusela být problematická). Vystavit veřejné rozhraní k takovému expertnímu systému by nebylo složité – místo toho se ale data tají, všichní víme proč.
- Důvod proč se nic takového neděje a místo toho se politicky razí plošný a málo funkční přístup je prostý – je to politika (“my odmítáme jakoukoliv politizaci bla bla … // jooo jasněééé 😂), jsou tam podivné zájmy a jestli střídání vlád přinese zásadní zlepšení? Dnes padl policejní prezident a nikdo se moc nemá k tomu to vysvětlit, toto je opět netransparentní politika. A den co den média včetně ČT dumají nad tím, proč se lid bouří, proč všichni nejsou poslušní. Mediální diletantismus dosahuje vrcholu. Já českému člověkovi rozumím asi 10x více než všichni tito mediální nechápavci … Všechen tento odpor části společnosti má naprosto pravdivý a reálný základ. Uvidíme, jak začne nová vláda plná lidí, kteří celou pandemii prokritizovali a zásadně přispěli i k tomu všemu špatnému, co dnes je.
Závěr – Jaká je ona statistická pravda?
- COVID-19 je nemoc slabých rizikových skupin, které lze dnes již velmi jednoduše identifikovat a pracovat s nimi na bázi pozitivního přesvědčovacího dialogu. Pro zbytek společnosti (miliony obyvatel) vir nepředstavuje výrazné nebezpečí – běžná viróza, dobrovolnému očkování zde však nic nebrání (“svobodné rozhodnutí”).
- Až zhruba od 45. věku začíná lehce statisticky růst riziko pokud se můžeme bavit pouze s ohledem na věk (maximálně nepřesné).
- Nemocnice registrují celkem 163k hospitalizací, ale vůbec tam není snaha jakkoliv tuto hromadu dat dále rozdělit na hospitalizované z jiných důvodů, nakažené v nemocnici atd. Pozitivních je otestováno cca 2.4 milionů. To by znamenalo riziko kolem 6.8%. Je to však zcela nereálné a umělé číslo, protože počet skutečně nakažených je min 2.5x vyšší a počet primárně hospitalizovaných kvůli COVID-19 je minimálně o 40-50 tisíc nižší (bezpříznakové, lehké případy). Pokud to zapracujeme do výpočtu, pak riziko klesá k 2%. Kdybychom ale zapracovali ještě věk tak pro věkové skupiny pod 45 let bychom se dostali ještě níže (tipuji hluboko pod 1%), zatímco u starších by to mohlo vzrůst. No a kdyby se stát přece jen trochu snažil a propojil více dat a umožnil každému ještě orientační individuální přepočet rizika na základě několika proměnných (BMI, hodnoty krevního tlaku, existence nějakých diagnóz, medikace, subjektivně odhadnuté vystavení stresu po dobu posledních 6 měsíců) pak by mnoha lidem vyšlo již něco co lze považovat za relevantní. V mém případě bych se dostal někam do promilí i níže a mohl bych si konečně nějakou tu oslavnou promili v hospodě přivodit. Ovšem místo toho jsem co? DISKRIMINOVÁN jako Mandela v JARu v 80. letech, už jen chybí, aby mě zavřeli za to, že nejsem očkován a bude ze mě tuplovaný novodobý disident 😜 Welcome in the Czech Totalistic Republic.
- Očkování, diskriminování a buzerování všech generací od 0-40 let má nulovou oporu v datech (opět statisticky, nikoliv absolutně). Pro takové zásahy, které jsou dnes standardem je třeba daleko větší faktická opora a potvrzené reálně zvýšené riziko ohrožení, což však data (viz grafy) vůbec neprokazují.
- Jak jsem psal i v minulém článku, tak poměr hospitalizovaných z pohledu očkován/neočkován vyjadřuje daleko spíše stav proočkovanosti rizikové skupiny, než celé populace jako celku a dále samozřejmě i (ne)účinnost vakcín – vždyť v nemocnicích jsou prokazatelně tisíce očkovaných. Bohužel lid je manipulován a masírován ideologicky, nikoliv v souladu s lidským poznáním. Je třeba uspokojit postranní zájmy.
- 75% všech tzv. COVID zemřelých je starších 71 let, jsou to slabí zranitelní jedinci, kteří díky viru bohužel umírají o něco dříve a v nemocnicích, což zdravotnický systém zatěžuje podstatným způsobem. Tato skutečnost má i svůj psychologický rozměr – zdravotníci vůbec nebyli psychicky připraveni na tolik úmrtí a emoce z těchto úmrtí rozšířili a rozvířili poněkud neprofesionálně v éteru (“strašení, panika, hysterie”) a dokonale za vydatné pomoci médií ovlivnili veškeré dění – díky této panické vlně jsme zablokovali stát, zajistili jsme si obrovský dluh ve výši přesahující 1 bilion korun a ještě více jsme rozsekli společnost a zvýraznili společenské disproporce, konflikty, rozevřeli ony ekonomické nůžky. Neváháme ani tvrdě diskriminovat. Všimněte si, že jsou to právě zdravotníci, kdo nejvíce šíří ty emoce a každého, kdo nejede na této vlně, označují za nepřítele. Mám takovou osobní zkušenost, tito lidé jsou ihned útoční a místo argumentace (data, statistika, zkušenosti) jen hledají důvody, jak člověka zdiskreditovat stylem “co ty víš o medicíně, imunologii” – no a kupodivu možná vím docela dost na to, abych měl svůj daleko racionálnější názor. Narozdíl od nich profesionální vojáci (taktéž nasazeni v nemocnicích) nebo hrobníci a lidé z krematorií nikde slyšet moc nejsou a nikde jsem na jejich výlevy na sociálních sítích nenarazil. PROČ? Nevím. Tyto profese jsou však na smrt daleko více zvyklí, profesionání voják je přímo připravován na smrt svoji i smrt nepřátelů. Hrobník musí být z logiky věci také pragmatik. Zdravotník je však učen životy zachraňovat a když se mu to nedaří, nebo mu umírá před očima dramaticky více lidí (byť vysokého věku), tak se dostaví frustrace a může se lehce sesypat a rozjet vlnu, která místo empatie a pochopení má i ničivé škodlivé aspekty. Prosím čtenáře, aby si stále uvědomovali, že lidé 60+ tvoří skupinu čítající cca 2.8 milionů lidí a určitá část těchto lidí je prostě již zranitelná a nemocná a to i dlouhodobě a taktéž i skrytě. Je třeba jim pochopitelně pomáhat, ale nikoliv za neúměrnou cenu – a my tuto cenu hledáme a to velmi neinteligentním a drahým způsobem. Těch 25 tisíc z 2.8 milionu je zkrátka pořád málo na to, abychom rozjeli takové drastické akce. Každému je těch lidí líto, ale je špatné na tomto základě začít nahánět zdravé lidi, děti a škrtit neúměrně ekonomiku.
- Realita i pravda bývají občas kruté ale v této válce skutečně padlo cca 25 tisíc slabých důchodců (70+) a zbytek ztrát je s největší pravděpodobností tvořen polymorbidními a nezdravými lidmi, mnohdy skrytě nezdravými (četli jste doufám ten odkazovaný článek nahoře – vir útočí na nejslabší článek ve společnosti i v rámci jedince). V podstatě lze říci, že tento sbor důchodců padl ve vlasti, nikoliv za vlast – nevybojovali tím ani žádnou svobodu. Aniž by chtěli tak milionům aktivním a produktivním lidem svým skonem naopak nepřímo zajistili diskriminaci, ztrátu lidských práv, apartheid, bilionové dluhy a zatím stále nekončící pandemický “panic mód”. Není to jejich vina, ale je to vina celé zhýčkané společnosti, že nedokáže lépe vyhodnocovat realitu. Zajímavý paradox, nemyslíte? Na druhou stranu statisíce silnějších a zdravějších seniorů dokázalo odolat i bez vakcín, ale strádají díky již velikým nepřímým dopadům epidemie a strádat budou i nadále (nízké důchody; nelze dluh ještě navýšit; roste inflace; energie, nájmy, zdravotní pojišťovny vyluxovány). Nezdravý způsob života dostal jasnou červenou kartu, lidé to ale doposud nepochopili a naopak viní zdravé a pronásledují je 🤦♂️🙄
- Vedoucí role zdravotníků, i tzv expertů (imunologie, vakcionologie, aj.) se ukazuje jako velmi škodlivá (nízká rozhodovací kvalita, slabá schopnost kontroly emocí, střety zájmů apod.), oni musí z podstaty svého poslání bojovat v první linii a plnit související úkoly, ale “generální štáb” by měl být více tvořen armádou a odolnými lidmi, které lidské ztráty tolik nerozhodí a nedopustí devastaci ekonomiky a ničení zbytku obyvatel (10+ milionů) nepřímými dopady epidemie. Bohužel i politická reprezentace zcela podlehla tomu mediálnímu hysterickému tlaku (“naslouchat expertům”), nikdo neměl schopnosti ani zkušenosti se tomu postavit a systematicky čelit epidemii a nemá je dost možná ani dnes.
- Plošný a doslova násilný tlak na očkování všech bez rozdílu věku, rizikovosti je opět důsledkem nevědecké a hysterické reakce, ovšem zde se zcela nepochybně připojily i zájmy obchodního typu. Tento finanční útok Pharmachtu dopadl již i na malé děti – uvidíme, jak se k tomu lid postaví. Riziková skupina jistě zahrnuje i nějaká děti, ale státem posvěcené plošné a lékařské vyšetření obcházející tečkování dětí je projevem morálního selhání – v televizi jsem viděl malého hocha, jak se chce očkovat, na kameru prohlásil “Chci očkování, už se nechci testovat”. Toto mluví za vše – otrávit a znechutit dětem život testováním a pak je jakože vysvobodit “tečkou”. Co na tom, že to žádná tečka není a u nikoho ani nebude – jsou to jen vyhozené peníze. Spousta dospělých, kteří pod neúprosným tlakem do fronty na tečku také nakonec dorazili brzy zjistí, že to ona tečka není. V Izraeli se již skloňuje 4. dávka a brzy přijde pátá. O nemocné tolik zájem není, vždyť daleko výnosnější je rozhodit síť na všechny a vyházet miliardy za prevenci, která ovšem do roka a do dne bude víceméně pryč. Spoustě lidí to tak ale vyhovuje, jsou holt moc důvěřiví a málo zvědaví 🤷♂️
- V rámci hysterie se začíná utvářet i novodobá COVID logika a etika, které redukuje vše složité včetně způsobu vedení celého života na primitivní zkratky, pseudopravdy a posvěcuje dosud nepředstavitelné zásahy do osobních svobod jednotlivce. Pojmy jako odpovědnost k vlastnímu zdraví je nově synonymem pro očkoval se. Vychlastaný celoživotní kuřák s 50kg nadváhy je tak díky pár “včeličkám” morálně i právně nade všemi, kdo vakcínu, jež navíc brzy vyvane, odmítli a naopak svědomitě dbají o své fyzické i duševní zdraví a s virem ani obtíže nemají.