Covid

Světová koronavirová pandemie, která byla politicky násobně nafouknutá a prodloužená se chýlí ke konci. Základní statistické údaje ministerstva zdravotnictví to nekompromisně dokládají. Přesto politikové v Česku podivně lavírují. Český občan má však přesto důvod se radovat. Bohužel hned v zápětí mu však radost zkazí bezprecedentní úroveň inflace a drsná ekonomická realita života, která je z velké míry důsledkem hysterické a velmi nepřesné reakce lidstva na SARS-Cov-2 virus a pak také samozřejmě dalších synergicky působících vlivů. Ve světle posledních neblahých událostí COVID jako téma přestává v mediálním prostoru existovat – dalo by se říci, že válka na Ukrajině doslova koronavirovou pandemii utnula a pandemickou oponu zatáhla. Reinkarnovaná železná opona ze studené války se naopak vrací a opět dělí svět.

Přečetl jsem si v denním tisku další “Covid kauzu” a to jak jinak, než pořádně mediálně napálenou a bravurně propagandisticky dokreslenou. O co jde? O start tenisové superstar Novaka Djokoviče na blížícím se Australian Open.

Jak bylo avizováno, poslední epizoda se zaměří na situaci panující kolem přirozeně získané imunitní ochrany, která však dnešním establishmentům jaksi nevoní a společně s určitými odborníky blokují jakékoliv racionální kroky v této věci.

V této epizodě jsem se rozhodl jak se říká, tzv. říznout přímo do živého, resp. spíše do mrtvého. Je třeba lidem ukázat ta nejjednodušší a zcela nezpochybnitelná data v tom pravém světle. Z toho lze spíše vidět, kde je skutečná pravda. Pak samozřejmě se lze rozdělit v interpretační rovině, ale vzhledem k povaze těchto základních dat již nelze být v interpretaci tak kreativní. Každý by se měl nad tím v klidu zamyslet a následně dle potřeby upravit svůj názor a chování.

Vulgarismus? ANO! Tato slova existují z nějaké důvodu. Člověk by se neměl bát je používat ve správném kontextu, zejména když pomáhají decimovat svobodnou zemi a pomáhají zavádět dosud nevídané totalitní praktiky.

V této epizodě se podíváme na již tradiční lidový spor o účinnosti vakcín čistě z pohledu logického myšlení, čili bez možnosti vše zcela průkazně podkládat čísly.

Obrovský stupeň rozpolcenosti ve společnosti lze ilustrovat také na dvou kardinálních pandemických otázkách. Smyslem této epizody je nabídnout oba pohledy a podpořit je sice hypotetickými příběhy, které však rozhodně nejsou úplně sci-fi.

V této epizodě mého “seroše” se pozastavím detailněji nad velkým problémem celé koronavirové pandemie – stupněm informovanosti a s tím související schopností odpovědných subjektů informace věrohodně a kompletně předávat (a nijak si je účelově neupravovat!).

V této epizodě bych rád navázal na předchozí pojednání o konspiračních teoriích. Domnívám se totiž, že lidé opět pod vlivem emocí poněkud iracionálně ignorují určité velmi jednoduché a reálné vysvětlení jevů, které mohou v mnoha případech mylně připisovat nějaké konspirační teorii.

V tomto díle se podívám blíže na ty slavné dezinformace, konspirace, hoaxy. Ty představují velký problém a je třeba k nim podle toho tak přistupovat. Děje se tak? Neděje.